Spillers Trailblazers Championship Finals 2010
Finále se konalo, 3. a 4.srpna, jako každý rok v areálu Stoneleigh Park, což je kousek od Coventry.
Dostat se až sem znamená (mimo to, že nezabloudit na dálnici) během roku nasbírat bodíky v místních soutěžích a umístit se v regionálním kvalifikačním kole tak do třetího místa. Na mistrovství se pak sejde kolem 150 jezdců v každé kategorii, první den ze semifinále postoupí asi 30 do finále, to probíhá druhý den. Pro koňské nadšence víc na www.trailblazerschampionships.com.
Tyhle tři dny jsou docela náročné, když celý tým jsme my dvě s Verčou a – tentokrát – dva koně: Luca, náš šampion, a Matýsek, pětileté koní mládě těsně po pubertě, který tak velkou akci zatím nezažil.
Než vůbec odjedeme, je potřeba vykoupat koně -proces velice podobný mytí auta
jen auto se tak nešklebí, když se mu namočí čumák
a konečná úprava
Pak taky naložit náklaďák krmením pro koně i pro nás dvě, podestýlkou (jen pro koně, my máme na spaní nafukovačky), sedla, kýble, kolečko a ještě asi milion věcí. Cokoliv se dá koupit na místě, ovšem s patřičnou přirážkou, nic nezapomenout se rozhodně vyplatí. A odjezd, necelou hodinku cesty. Kdo přijede včas, dostane lepší parkovací místo nedaleko centra dění = tolik se nenaběhá. Je to fakt rozdíl, ujít stokrát 200 metrů, nebo 500 metrů.
Jsme na místě, nejdřív ubytovat koně
Potom taky nás
Navečer před spaním trošku protáhnout kopyta
a nakrmit a uklidit a připravit všechno na ranní semifinále
a poskládat si nocleh v náklaďáku…..
Ráno před šestou začíná fofr. Matýsek se v noci nudil, cedulka s číslem stáje a našim telefonem je rozcupovaná po zemi, prázdný kýbl od krmení vyhozený před stájí. Dveře odolaly a ani si nestihnul sundat a rozebrat na prvočinitele deku a bandáže, to ujde. Tak honem nakrmit, učesat
A pak už první semifinále s Lucou, druhé s Matýskem a ještě jednou Mates v další kategorii. Mezitím krmit (nás i koně), nasedlat, odsedlat, od stájí k autu, zpátky, přinést, zařídit, ohlídat, seno, kafe, vodu, ….
Ale je tu první skvělá odměna – Luca vyhrává svoje semifinále!
Večer konečně trochu klidu, jen plánovaná sklenička whiskey & soda se nekoná. Hospůdka je zavřená, jediné místo pro společenské dění je stan s bufetem, co zároveň slouží pro vyvěšování výsledkových listin.
Tedy ceny mají jako na Everestu. No, ten mírně alkoholový mošt si přeci jenom dáme.
Další ráno zase před šestou vstát. Tentokrát docela rády, v noci začalo pršet a do náklaďáku pořád trošku teče střechou. Už ne tolik co loni, máme mokrou jen půlku oblečení a po zemi nejsou kaluže. To není zrovna ideální odpočinek pro Verču, která dneska musí zvládnout další tři úlohy. A tu nejdůležitější, finále s Lucou, hned po ránu. A prší pořád. Matýsek se do žádné finálové skupiny nedostal, měl by si napravit reputaci aspoň v jedné vedlejší soutěži.
Nakonec se mu to povedlo a vyhrál svoji první úlohu. Skvělý výkon na mládě, co se všeho leká, je zvědavé a v neznámém prostředí.
Jenže tady to přestalo časově vycházet. Vyhlášení vítěze první úlohy se trefilo přesně do chvíle, kdy se dopočítávaly nejdůležitější výsledky, finále. V něm Verča s Lucou startovali hned druzí, dostali nádherné body a následovalo infarktové dopoledne, kdy je každý další soutěžící mohl odsunout z prvního místa. Naštěstí se to nestalo, vyhrála s pěkným náskokem! Ohromná radost a hned problém – slavnostní vyhlášení šampionátu přesně v čase, kdy měl Matýsek ještě druhou úlohu.
Všechno jsme zvládly, druhá úloha pořadateli přesunuta, rychle přesedlat koně a už je tady ta nejhezčí chvíle z celého dění – vyhlášení vítěze finále. Moderátorka se jako vždycky pokusí vyslovit příjmení a jako vždycky končí omluvou a hlásí: šampioni kategorie Trailblazers Senior Preliminary jsou
VERONIKA a LUCA
dostali i pohár, putovní, takže na něj jen nechat napsat jména
koně mají jiné priority – Luca je sice šampion, ale Matýsek má seno, to není žádná spravedlnost
Všechno hezké jednou končí, všichni balí a odjíždí. Lucu a Matýska naložila jejich spokojená majitelka Sára do náklaďáku a odvezla domů. Matýsek - vlastně plným jménem RAZZAMATTAZ AGAIN, protože on je ušlechtilé zviřátko – měl dost. Doma v ohradě si lehnul ( !!!! ) a dospával. Luca je profík, jen ho hlídal.
My s Verčou ještě čekáme na celkové výsledky, ani v dalších dvou dospělých kategoriích ji nikdo nepřekonal, to je SUPER ! Posbíráme trofeje
A jedeme taky domů. Odvážíme si báječný pocit, že to vyšlo, pár stužek a deku pro Lucu. Verča ještě roční členství v oficiálním anglickém drezurním klubu.
Co příští rok? Uvidíme. Jako ve všech amatérských sportech, je to všechno o penězích. Talent je nádherný vklad, jenže všechno ostatní je za korunky. V tomhle případě za libry, tím hůř. Leda by se nám podařilo ulovit zlatou rybku
A pak, že nejsou. Jenže tahle byla v akvárku, to asi neplatí :)
Tak já zase letím domů
Ahoj zase za rok, doufám....
Božena Hnízdilová
Změna času? pěkná p... hloupost
Mně osobně je změna času šumák, ať vstanu kdy chci, probouzím se stejně až kolem deváté...
Božena Hnízdilová
Voda v anglickém Worcesteru
Ne že by záplavy v Anglii byly něco zas až tak moc vyjímečného. Tedy aspoň v hrabství Worcestershire, kam se občas podívám. Ale aby trvaly několik měsíců, to nepamatuju.
Božena Hnízdilová
O hodném jabloneckém řidiči pluhu
Sníh padá a padá a padá ...a my, protože nejsme v Anglii, kde počkají, až roztaje, se snažíme ho přeprat. Podle toho, jestli máme lopatu, nebo Tatru s šípákem, nám to jde hůř, nebo lépe. Já mám tu lopatu.
Božena Hnízdilová
Doba ledová je doba ledová
V posledních dnech jsem pečlivým testováním dospěla k jednoznačnému závěru: Přesun z místa na místo je jistější na čtyřech kolech, než na dvou nohách. Tedy aspoň u nás, na drsném severu, v podhůří Jizerek.
Božena Hnízdilová
Co schovává dámská kabelka – jen pro odvážné
Tuším, že mezi námi děvčaty existují i takové, které mají kabelku jen jako modní doplněk. Pro většinu z nás je to ale zavazadlo obsahující vše nutné k přežití mimo domov. Přerovnat obsah do jiného, stylově v ten den vhodnějšího modelu, je pro nás těžké trauma.
Božena Hnízdilová
Cestování v Anglii – hlavně nebrat dálnice
Kdo si myslí, že jezdit po naší D1 je za trest, ať si to zkusí po anglických dálnicích. Vyjet na jejich M6 nedoporučuji bez dostatečné zásoby svaté trpělivosti a optimismu. Obojí mě chvílemi při mé letošní cestě opouštělo.
Božena Hnízdilová
Koně a ostatní domácí mazlíčci
Že koně nejsou domácí mazlíčci? To záleží jen na úhlu pohledu. Jako ostatně všechno na světě.
Božena Hnízdilová
Kdo se bojí, nesmí do sněhu
To je heslo dnešního dne u nás, na severu Čech. Chumelí se, chumelí, padá snížek bílý. A řidiči svorně čím dál tím víc nenávidí zimu.
Božena Hnízdilová
Fotoblog: Pomíjivá krása motýlích křídel
V sychravém podzimním počasí je setkání s motýly příslibem jarního sluníčka. Kde by se vzal v říjnu motýl? Vím o jednom místě, nachází se ve skleníku Butterfly Farm, v anglickém Stradford upon Avon. Trošku z ruky, pravda, tak aspoň pár obrázků...
Božena Hnízdilová
Taky trpíte arachnofobií?
Tak to si umíte představit, jak jsem se dneska po ránu „radovala“ z pavouka, co se rozhodnul špacírovat po mém volantu. Za jízdy, jak jinak.
Božena Hnízdilová
Rajčata jsou úplně pitomá zelenina
Zná někdo z vás přijatelný způsob, jak sníst rajské jablíčko bezpečným způsobem? Tím myslím nepokecat sebe a všechno kolem....
Božena Hnízdilová
Co všechno dokáže přežít počítač
Mám doma notebook. Mám doma kytky. Bylo jen otázkou času, kdy se tyto dva diametrálně odlišné světy střetnou.
Božena Hnízdilová
PC nebo chlap - najdi pět rozdílů
S počítači je to jako s chlapy - bez nich se člověk těžko obejde, ale naučit se s nimi žít vyžaduje neskutečnou trpělivost.
Božena Hnízdilová
Nemám ráda zimu. Už aby bylo jaro. Aspoň.
Novinové zprávy otočily o 180 stupňů, místo globálního oteplování nás prý čeká pár studených let. Což mě vůbec netěší, jsouc tvor zatvrzele teplomilný.
Božena Hnízdilová
O dvou lidech na jednom světě
Proč máme rádi příběhy? Přeci proto, abychom se nechali unést z reality do jiných světů, ve kterých nemusíme řešit svoje vlastní starosti. A abychom mohli nahlédnout do cizích životů, do cizích oken, ložnic, obýváků, kuchyní.
Božena Hnízdilová
Nejhorší vánoční mužská vlastnost
Za jednu z nejhorších mužských vlastností považuji užírání čerstvě upečeného vánočního cukroví. Když o tom tak přemýšlím, možná je horší uždibování těsta a ublizování krémů a polev v kterékoliv fázi zpracování.
Božena Hnízdilová
Auta mého života – BOAS
Neboli Branně Orientační Automobilové Soutěže. V 80. - 90. letech legální způsob, jak se dospělí, seriózní lidé mohli vyblbnout jako malí.
Božena Hnízdilová
Opatrný náhled do mužské duše
Opatrnost je na místě, v minovém poli se člověk musí pohybovat s nejvyšší obezřetností. Jedno šlápnutí vedle a - PRÁSK - je průšvih.
Božena Hnízdilová
Včera jsme se zachumelili - dneska to není o moc lepší
Moje autíčko už dostalo zimní boty, já je měla připravené, tak jsme dnes spolu statečně vyrazili do terénu....
Božena Hnízdilová
Dneska jsme se zachumelili
Jo, i v Libereckém kraji je kalamita. Moje autíčko už si stěžovalo včera večer, že na letních pneumatikách se domů dostaneme jen stěží.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3379x