Opatrný náhled do mužské duše

Opatrnost je na místě, v minovém poli se člověk musí pohybovat s nejvyšší obezřetností. Jedno šlápnutí vedle a - PRÁSK - je průšvih.

• 1. Mužská duše je zvídavá:

V obchoďáku docházíme k regálu s omáčkami, dipy a dresinky. Nejlepší muž mého života hledí na barevné skleničky a vznáší otázku: „Co to je? K čemu to je?" Poctivě se snažím přečíst několik etiket a podat žádané info, vzápětí ale zjišťuji, že mluvím do prázdna. ON je už dávno na druhém konci uličky. Jen se přiblížím, slyším známé naštvané „Co tam takovou dobu zase děláš?" „No, chtěl jsi přeci vědet...."

Nepřekonatelná mužská logika mi objasňuje: „Když se na něco ptám, to ještě neznamená, že to chci vědět!". Další dva regály se jen snažím nadechnout a nezabít ho rovnou.

• 2. Mužská duše je podezřívavá:

Trošku odfláknu večeři (koupené čevabčiči z polotovarů), tak to aspoň vylepšuju vzhledově a rovnám na talíř úhledně oblohu z okurčiček, minikukuřic, hrášku, kečupu, .... Později se nezištně dělím o zmrzlinu, co byla zapomenutá v mrazáku.

ON se spokojeně nakrmí a prohlásí: „Co's provedla, že se tak snažíš?" Snažím se - nevyloupat mu oči zmrzlinovou lžičkou teď hned.

• 3. Mužská duše je bezelstná:

„Miláčku, pojď se se mnou podívat, jestli náááhodou nemají nějaké šikovné sandálky na léto", testuju náladu nejlepšího muže mého života. Nálada ujde, zkouším si perfektní botičky s nechutnou cenovkou. „No jo, tak si je vezmi", překypuje velkorysostí ON.

Blaženě kráčím s krabicí v igelitce, zatímco ON medituje: „Teda, to jsi měla kliku, že ti byly hned ty první sandály, co sis vyzkoušela, a jsou hezké". Kdyby tušil, že už měsíc trpím jak zvíře strachy, že mi je prodají, než se mi podaří ho do obchodu vylákat... Tak radši jen pusu a úsměv

• 4. Mužská duše je hravá:

Mám narozeniny. Kulaté. Po celé chodbě a schodama nahoru jsou nalepené směrovky s tou hnusnou číslovkou, abych trefila k dortu a darům. Jak se blížím k cíli, ovane mě závan horkého vzduchu.

Koho jiného, než chlapa, by napadlo koupit několik balíčků svíček, z dortu udělat dikobraza a nakonec všechny svíčky zapálit - nedbajíce požárních předpisů. Tohle bylo na pusu, ne na zabití.

• 5. Mužská duše je škodolibá:

Dovolená. Jedeme zpátky z pláže, čas právě k večeři. Dlouhá rovná silnice z kopce, před námi "melounové" auto. ON (na sedadle spolujezdce): „No jóóó, to zase za ním pojedeme hodinu..." Pro klid v rodině předjíždím. Dvojitá plná čára, čtyřicítka a dole - policie s radarem a dalekohledem.

Moje životní opora nemá nic lepšího na práci, než si z povzdálí začít natáčet, jak mi vypisují pokutový blok, a chechtat se. Jediné, co mě napadá - uškrtit plážovým ručníkem

• 6. Mužská duše je ješitná:

Přicházím na návštěvu k tátovi. Je naštvaný, tichá domácnost tentokrát úplně vážně. „Co se stalo?" zjišťuju opatrně. Trošku se pohádali. „Ta potvora (jeho družka) mi řekla, že jsem nikdy za nic nestál v posteli, to přeci není pravda!"

Za víc než 20 let v jejich domácnosti bylo neshod hromada, tentokrát mi ale smíchem tečou slzy, babi zabodovala. „Proč mi to dělá?" ptá se můj uražený rodič - no, proč ne, když TAHLE hláška funguje naprosto spolehlivě na každého chlapa, i když je mu už dávno přes 80.

• 7. Mužská duše je galantní:

Za našich mladých let nás základy společenského chování učili v tanečních. Do dneška bezelstně předpokládám, že do dveří vcházím první já, pokud se v nich potkám s gentlemanem. Většinou to funguje, jen když se přiřítí některý z mladičkých kolegů, postižený americkým přístupem k etiketě, máme natlučené nosy oba.

Když ho nezabili doma, tak já to asi nezachráním, třeba mu to časem dojde. Nebo mě....

Na ledničce máme už léta nápis:

„Nemusíš mi rozumět, stačí, když mě budeš milovat" Kdykoliv začínám brát život moc vážně, jdu si ho přečíst. Naštěstí je univerzální, pro oba.